Krásný den paní Hanko, chtěla bych Vám tímto poděkovat za naši společnou cestu.

Už po měsíci a půl cítím obrovské změny uvnitř sebe. To co mne dřív dokázalo ublížit, rozčílit, rozplakat, vyděsit, mě dnes nechává klidnou a s úsměvem na tváři.
Víc jsem dnes ukotvená v přítomném okamžiku, získávám větší nadhled a pochopení na různé každodenní situace. Díky Vám, jsem se konečně ve svých 46 letech naučila mít se ráda, už si nenadávám, když se mi něco nepovede a tak jak jsem doteď dokázala odpouštět druhým, odpouštím i sobě. Dnes již dokážu rozpoznat ty záludné programy uvnitř sebe, již umím pojmenovat své vnitřní bubáky a tím nade mnou ztrácejí svou moc. Občas mám pocit, že jsem dřív žila jako pták zavřený v kleci, který věděl že umí létat, ale neměl možnost to zkusit, Vy jste měla ten správný klíč, kterým jste odemkla mojí klec a tak se teď učím létat.

Pokud bych komukoliv, kdo touží najít cestu do svého srdce a zbavit se všech těch pout, dogmat, předsudků, pochybností a nadvlády svého ega, kdo touží vrátit se k sobě a vzít život do vlastních rukou, kdo touží opět létat a nezůstávat zavřený v kleci, mohla dát pomocnou radu, pak ať neváhá a obrátí se na Vás. S Vámi se tahle cesta od ega k srdci, zvládá snáz. Mám vyzkoušeno na sobě a mohu z celého srdce doporučit. Můj život se mění a cítím se v něm konečně doma. Jsem za Vás moc ráda. Vaše Karolina

..to chci předat dál

Po dlouhé, desetileté práci na sobě, kdy se vlastně nic nezměnilo jsem potkala Haničku. Zpočátku jsem se bála, že zase nepochopím, co a jak mám dělat. Ale s Haničkou začala parádní jízda do světa, který jsem nikdy nezažila, který byl někde hluboko ve mně a já po něm v koutku duše toužila. Po několika týdnech vedení jsem šťastná sama se sebou, mám se ráda a věřím si čím dál víc. Hanička všechno vysvětlí, tak, abych opravdu věděla, co se se mnou děje. Jdu s ní po cestě, která mě baví a tančím. Haničko, děkuji, že jste

Ještě bych doplnila... žiju tady a teď.
Což je obrovská pravda. Protože se opravdu zastavím a dívám se na cokoliv a všechno je nádherný. Jsem teď v nějakém rauši . Dřív jsem se nutila, do úsměvu, že jsem šťastná, že tu jsem. Teď tu jsem, sama za sebe a bez přetvářky a šťastná...je to uuuuuzasný.
Vaše Olina