Tíha světa na každém z nás… A proč s tím konečně něco dělat

Někdy toho máme prostě plné kecky. Všechno kolem nás valí, pořád se od nás něco čeká, tu práce, tu rodina, tu vztahy – a člověk má pocit, že táhne svět na ramenou. Jako bys byl jenom malé kolečko v obřím stroji, které musí pořád šlapat, protože jinak všechno zkolabuje.

Ale víš co? Ono to tak i je! Všichni jsme součástí jednoho velkého „vesmírného hodinového strojku“ – každý z nás je důležitý a každý má svůj úkol. Jenže poslední roky tenhle strojek prochází pořádnou opravou. Už nejde žít podle starých pravidel. Už nefunguje dělat věci, které jsou proti naší vnitřní pravdě, jen ze zvyku nebo strachu. Svět se mění – a my s ním.

Teď je doba, kdy se všichni učíme najít v sobě rovnováhu. Aby to fungovalo, musíš žít v souladu s tím, co doopravdy cítíš. Přestat jen dávat a obětovat se, začít taky přijímat. Přestat si nalhávat, že to celé „nějak přežiješ“. Protože pokud to dál táhneš proti svému přesvědčení, tělo i duše ti to vrátí. Únava, nespokojenost, napětí – nejsou náhoda. To tě tvoje duše volá zpátky k sobě.

Možná sis někdy řekla, že máš „nějaké vyšší poslání“. Možná ho pořád hledáš – a nebo už tušíš, co by to mohlo být. Věř mi, že tu nejsi náhodou. Každý, kdo je teď na Zemi, má důležitou roli. A každý z nás je nezastupitelné kolečko – když šlapeš v souladu se sebou, roztočíš pozitivně celý svůj svět.

Poznáš to jednoduše: když jsi v klidu, děláš, co máš, a cítíš, že jsi na svém místě. Když se trápíš, jsi unavená, v napětí, pořád dáváš a nic nedostáváš zpátky… tak prostě jedeš proti proudu. Bojuješ s celým vesmírem. A to nejde vyhrát.

Teď se to všechno zrychluje. U některých už praskají nervy, vesmír nás tlačí do změn, i když se nám nechce. Když neposlechneš dobrovolně svoje srdce, vesmír si najde cestu, jak tě dostat tam, kde máš být. Je to trochu jako lis, který tě mačká, dokud se nenarovnáš a nezačneš žít opravdu za sebe.

Ptáš se sama sebe:
Jsem tam, kde opravdu chci být?
Dělám to, co mi dává smysl?
Proč pořád dávám a sama nic?
Co mi vlastně brání udělat změnu?

Odpověď je jasná – strach a staré zvyky. Ale víš co? Vesmír nezajímá, že se bojíš. On chce, abys začala konečně žít podle sebe.

Neboj se. I když jsme malé kolečko ve velkém plánu, máme v sobě obrovskou sílu. Máme svobodnou vůli, představivost a schopnost tvořit – nejdřív uvnitř sebe, pak i kolem sebe. Tvoje duše není tady proto, aby se trápila. Jen ji musíš začít víc poslouchat, ne ji pořád umlčovat rozumem, který nám často brání žít doopravdy.

Pamatuj, že zvířata neutíkají před sebou, když se necítí dobře – prostě se zvednou a jdou. Jen my, lidé, si často dobrovolně zůstáváme tam, kde trpíme. Nikdo za to nemůže, jen my sami.

Tak co? Dává ti to smysl? Poznáváš se v tom? Už víš, kde jdeš proti proudu?

S láskou a pro lásku
Hana

#transformace #evoluce #laska #sebehodnota