Hra mysli aneb Fenomén času

Už jsi někdy přemýšlela nad tím, kam mizí čas? Jak je možné, že dny tak rychle utíkají, někdy se nám celé týdny slévají do nevýrazné šedi, a na konci roku si klademe otázku, co jsme vlastně prožily? Možná právě tady se skrývá jemná hra naší mysli, která dokáže být nejen tvůrkyní, ale i marnotratnou kouzelnicí našeho života. Všimla jsem si, že čím víc zaměřuji svou pozornost ven – na druhé lidi, jejich potřeby, přání, očekávání – tím méně cítím, že skutečně žiju. Když dělám věci hlavně proto, abych vyhověla okolí, abych splnila to, co se po mně chce, pomalu se mi vytrácí pocit naplnění. Nejvíc času mi mizí právě ve chvílích, kdy se honím za povinnostmi, které nejsou v souladu s tím, co skutečně potřebuji a chci.

Mozek je zvláštní nástroj – registruje nejintenzivněji to, co se děje právě teď a co má smysl pro mě samotnou. Když žiju v přítomném okamžiku, když vědomě prožívám i obyčejné věci, mám pocit, že čas plyne najednou pomaleji a že patří jen mně. Naopak, když mé myšlenky bloudí v minulosti nebo se utápějí v plánování budoucnosti, život mi uniká mezi prsty – někdy mám pocit, že týdny i měsíce prostě zmizely, ani nevím jak.

Stejné je to s prací – pokud většinu času trávím činnostmi, které mě nenaplňují, které nesměřují k naplnění mých základních potřeb nebo radosti, zase se mi ztrácí cenné hodiny života, které už nikdy nedostanu zpět. Čas je vůči nám spravedlivý – den má vždy 24 hodin. Ale mysl, ta si s časem hraje podle vlastních pravidel.

Co s tím? Nemusíme přestat pracovat, nemusíme zavrhnout minulost ani přestat plánovat budoucnost. Klíčem je dát své mysli šanci BÝT TADY A TEĎ. Každý úkol, rozhovor, myšlenku či dotek – vše lze prožívat vědomě. Je to o jemném posunu: vše, co dělám, dělám s plným vědomím, že to dělám pro sebe, pro svůj život, pro své potřeby. A když už se nořím do vzpomínek, nebo se těším na budoucí plány, vždy se vracím k přítomnému okamžiku – k tělu, k dechu, k tomu, co právě teď prožívám.

Najednou se něco změní. Čas se přestane ztrácet. Celý den, celý týden, celý život začne patřit opět mně. Už nebudeš mít pocit, že nestíháš. Už nebudeš mít málo času. Čas bude Tvůj.

Vyzkoušej to! Hraj si se životem, hraj si se svou pozorností, vědomím a dovol si žít naplno každý den. Protože když začneš opravdu vnímat sebe, tvůj čas se Ti stonásobně vrátí. A to za to opravdu stojí.

S láskou a pro lásku Hana